Jádrové vrtání dešťového svodu
Každý objekt potřebuje dešťové svody pro odvod dešťových srážek. Někdy ale může být situace složitější, kdy realizace svodu vody do kanalizace je možná např. jen na jedné straně budovy. Jádrové vrtání dešťového svodu je dle mě neobvyklou ale zajímavou aplikací vynuceného řešení odvodu dešťových srážek.
Střecha dílny a hned sousedící kryté haly by má kompozici plochy střech reálně možný dešťový svod jen na jedné straně budovy. A to bohužel do vnitřního dvora objektu, kde není poblíž žádné vhodné vyústění do kanalizace. Rozhodnutí tedy padlo svést dešťóvý svod z nižší budovy dílny, pojít uvnitř celé dílny (asi 10 metrů) svodem po stěně (s příslušným potřebným spádem) a vyjít obvodovou zdí dílny ven po stěně dílny dolů do kanálu ve veřejné komunikaci.
Jádrového vrtání při vysokých požadavcích na přesnost navazujících prostupů
Zde bylo rozhodnutí jednoznačné. A pochopitelně i majitel jednoznačně požadoval jádrové vrtání z venku ze dvora. Strop dílny v tomto rohu byl již zpevňován klíny a montážní pěnou. Stačil adrenalin těch několika minut na té polici s vrtačkou, než jsem pod touto klenbou provrtal 10-tkou SDS+ vrtákem těch 90-95cm zdiva, abych měl vyznačen střed vrtání pro jádrovou korunku z venku. Křížový laser vyznačoval minimálně požadovaný 5% sklon dešťového svodu uvnitř dílny.
Naštěstí žádný beton či železobeton. Proto jsem zvolit jádrové vrtání za sucha. Jádrovým vrtáním za sucha nedocházelo (i díky nutnému sklonu směrem do dílny) k vsakování výplachové vody do stěny dílny a ke konci vrtání i k zatečení vody do dílny. Při jádrovém vrtáni za sucha jsou velice vysoké nároky na odvod prachu, se kterou si můj výkonný průmyslový vysavač musel poradit.
Jádrové vrtání dešťového svodu na sucho s použitím prodloužení jádrového vrtáku
Používal jsem dvě vrtací korunky stejného průměru 132mm. Černá kratší (cca 300mm) na úvodních cca 27-30cm. Dále pak delší (400mm) červená jádrová korunka pro suché vrtání z do konce. Pochopitelně při tloušťce stěny cca 900mm bylo nutné použít minimálně 50 centimetrové prodloužení pro jádrovou korunku.
Jádrové vrtání širokého zdiva
Materiál zdiva byla směs těžké hlíny, asi jemného křemene a betonu (stavěno na počátku 20.století). Obtížnost vrtání asi stejná jako plná cihla.
Při jádrovém vrtámí je třeba postupně uvolňovat jádro z jádrové korunky. Při materálu beton/železobeton může být uvolnění jádra problematické a časové náročné. Často s nutností použití specializovaných pomůcek.
Nastavení úhlu jádrového vrtání, tedy sklonu jádrové korunky
Dodržet stejný sklon vrtání u obou prostupů bylo nutné. Při průměru 132mm jádrového vrtáku pro suché vrtání s předpokládaným děštovým svodem o průměru 110mm (možná i 120mm – tak to se mně udělalo špatně) bylo nutné co nejpečlivější zaměření sklonu dle křížového laseru a inklinometru v celé přímce vedení dešťového svodu. Ale také věnovat maximální pozornost stranové výchylce. A že stěny nejsou nikdy zcela pravoúhlé není u zdí ani dnes běžné, natož u zdiva z počátku minulého století.
Pečlivé zaměření a opakovaná kontrola úhlu jádrové vrtání je pro tuto aplikaci jádrového vrtání dešťového svodu zcela zásadní a nezbytná.
Jaký je výsledek jádrového vrtání dešťového svodu?
Závěr pro aplikaci jádrového vrtání dešťového svodu
Pro jádrové vrtání za sucha byla i vhodná skladba materiálu. Celkově podobné jako vrtání stěny z plného zdiva. Spotřebováno větší množství sáčků pro průmyslový vysavač. Nutný velice silný odtah vysavače. jinak bych si zničil jádrový vrták díky přehřátí segmentů jádrové korunky. Zásadní problém zní:
Dokáži udržet stranovou i výškovou souosost jádrového vrtání více prostupů za sebou i pro příště?
Určitě je nutné vrtat aspoň o 20% – 25% větším průměrem jádrové korunky než bude realizovaný průměr trubky.
Pat & Mat
